Počátky světové a české kinematografie

Ikona - studium
Stručná charakteristika obsahu:
Lekce pojednává o vzniku kinematografie a průkopnících, jejichž zásluhou se film stal fenoménem moderní doby. Seznámíte se s významnými tvůrci amerického a evropského němého filmu. Závěrečná část této kapitoly je věnována počátkům české kinematografie a významným osobnostem českého filmu před druhou světovou válkou.
Předpokládaný čas studia:
1 hodina

Průkopníci kinematografie

Filmoví průkopníci

Vynález filmu

Kinematografie (z řečtiny kinéma - pohyb a grafein - psát) je souhrnné označení pro veškeré činnosti spojené s filmem a filmováním. Předpokladem pro vznik kinematografie byl vynález záznamu obrazu. Při něm byl využit již známý fotografický materiál. Bylo jej nutno upravit do podoby perforovaného filmového pásu a vyřešit problém pravidelného posunu filmu v kameře. Ten obstaral drapák nebo tzv. maltézský kříž . Projektor se původně od kamery nelišil.

Historie filmu se začala psát roku 1895 , kdy uskutečnili bratři Lumiérové (obr. 1) v pařížském Grand Café první filmovou projekci. Promítali deset asi minutových filmů, zachycujících všední události (odchod dělníků z jejich fotografické továrny, příjezd vlaku na nádraží). Nevěřili, že film se ujme jako prostředek zábavy a předpokládali především jeho vědecké využití. Soustředili se na dokumentární snímky, výjimkou byl první gag o Pokropeném kropiči . V USA byl filmovým průkopníkem vynálezce Thomas Alva Edison (obr. 4), který uspořádal první americké představení a zaměřil se i na filmovou produkci. V jeho společnosti vznikl první americký western Velká vlaková loupež (obr. 5), který se stal jedním z nejoblíbenějších filmových žánrů.

George Mélies - první filmový čaroděj

První umělecké filmy natáčel George Mélies [ žorž meli jé ] (1861-1938) (obr. 2). Hned po shlédnutí produkce Lumiérů poznal možnosti využití tohoto objevu a brzy postavil první filmový ateliér. Největší úspěch mu přinesly filmy s pohádkově fantastickým námětem , nejvíce Cesta na Měsíc (obr. 3). Při natáčení používal známých divadelních triků, projevil vynikající cit pro výtvarnou stránku filmu, které podřídil celé vyznění scén. Nedopatřením objevil i první filmové triky - zastavení kamery způsobilo záměnu předmětů nebo obráceným založením filmu do projektoru dosáhl promítnutí děje pozpátku. Zasloužil se také o vytvoření standardu v rozměrech filmových pásů, což umožnilo snadné rozšíření kinematografie do celého světa.

Americký němý film

Americký němý film

Film jako umění - D. W. Griffith

Jako skutečné umění začal film chápat americký tvůrce David Wark Griffith (obr. 1). Ve svých dílech objevuje a rozvíjí základní filmové postupy, např. záběr detailu nebo paralelní montáž - střídání záběrů více současně probíhajících událostí. Film Zrození národa (obr. 2) se odehrává za války Severu proti Jihu, mnohahodinová Intolerance (obr. 3) líčí historii nesnášenlivost mezi lidmi na příkladech pádu Babylónu, ukřižování Krista, Bartolomějské noci a soudobých sociálních problémů.

Charlie Chaplin - král grotesky

Období začátků kinematografie je érou grotesek, která proslavily Charlieho Chaplina (obr. 4). Pocházel z Anglie, se svými rodiči účinkoval v londýnských kabaretech. Když s jejich divadelní společností vystupoval v USA, povšimli si ho hollywoodští tvůrci a natočili s ním řadu krátkých grotesek s postavou tuláka i věčného smolaře Charlieho, mužíčka s malým knírkem a fráčkem, s volnými kalhotami a obrovskými botami, s nezbytnou buřinkou a hůlčičkou. V prvním celovečerním filmu Kid (obr. 6) se Charlie ujme malého opuštěného chlapce, jehož se snaží vychovávat a zároveň utajit před policií (Kid mu jako sklenářovi rozbíjením oken zajišťuje výdělek). Kromě pobavení nad komickými situacemi vzbuzuje film i lítost na osudem nalezených dětí.

Chaplin spolu s Griffithem založil vlastní společnost, aby získal nezávislost na hollywoodských studiích. Další filmy natáčí ve vlastní režii, píše pro ně scénáře a později skládá i hudbu. Ve filmu Zlaté opojení karikuje počínání zlatokopů za zlaté horečky na Aljašce, ale i obecně lidské slabosti. Již v éře zvukového filmu natočil satiru na zautomatizovaný svět Moderní doba (obr. 5), v němž hlavní hrdina ocitá v zajetí nelidské pásové výroby. Poprvé však Chaplin ve filmu promluvil teprve v Diktátorovi (obr. 7), kde v dvojroli diktátora a židovského holiče protestuje proti nastupujícímu fašismu. Po válce se v USA ocitá na listině osob podezřelých ze sympatií ke komunismu; odjíždí zpět do Evropy a usazuje se ve Švýcarsku.

Evropský meziválečný film

Evropský meziválečný film

Německý expresionismus

V Německu se prosadil expresionismus , přehnaně líčící silné vnitřní prožitky a lidské vášně. Klasickými příklady expresionismu ve filmu byly hororové snímky Kabinet dr. Caligariho (obr. 1) a Upír Nosferatu (obr. 2). Nejslavnějším německým meziválečným filmem se stal Metropolis (obr. 3) režiséra Fritze Langa, na svou dobu technicky dokonalá utopická vize. V přetechnizovaném městě budoucnosti masy dělníků žijí pod zemí a obsluhují stroje, aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít.

Surrealismus ve filmu

Na dadaismus a surrealismus navázali francouzští a španělští umělci . Nejslavnějším surrealistickým snímkem se stal Andaluský pes (obr. 5), který natočil španělský režisér Luis Buňuel (obr. 4) se slavným malířem Salvadorem Dalím . Film nevypráví příběh v běžném slova smyslu, ale je tvořen rychlým sledem šokujících surrealistických obrazů . Otevírá ho prolog, ve kterém sám režisér brousí břitvu, aby v zápětí vyšel na balkon, kde jí, poté co úzký mrak zrychleně přejede přes měsíc na obloze, rozřízne oko sedící dívky. K nejznámějším scénám patří ruka, z níž vylézají mravenci nebo muž táhnoucí za sebou množství bizarních předmětů: starozákonní desky, dva účastníky kněžského semináře a koncertní křídla, na nichž leží mrtví osli.

Sovětská filmová avantgarda

V Sovětském svazu se stal film prostředkem propagace revolučních ideálů. Řada sovětských tvůrců však vycházela z avantgardy a využívala velmi originálních postupů, které ovlivnily vývoj světového filmového umění. Režisér Sergej Michajlovič Ejzenštejn (obr. 6) se proslavil svým němým filmem o vzpouře námořníků Křižník Potěmkin (obr. 7) se slavnou scénou masakru demonstrantů na oděských schodech. Objevila se zde poprvé pohyblivá kamera, je využito rychlých střihů, skoro celý film se odehrává v exteriéru, bylo využito komparsistů. Jiný sovětský režisér Dovženko je autorem poetického pohledu na život ukrajinské vesnice, filmu Země (obr. 8). Průkopnické bylo zejména využití neherců, tzv. naturčíků („přirozených postav“).

Úsvit české kinematografie

Počátky českého filmu

Nesmělé začátky

První projekce u nás se konala v Karlových Varech roku 1896, tedy ani ne rok po světové premiéře. První stálé kino založil v Praze roku 1907 kočovný kinematografista Viktor Ponrepo (obr. 1), již předtím natočil krátké reportážní snímky Jan Kříženecký. Původní tvorba zpočátku zaostává, točí se dokumenty (např. o vltavských Svatojánských proudech) a adaptace klasických literárních předloh. S ohlasem se setkalo zfilmování Haškova Švejka s Karlem Nollem v hlavní roli.

Osobnosti českého předválečného filmu

O natočení Švejka se zasloužil první slavný český režisér Karel Lamač (obr. 3). Ještě větší uznání získal po nástupu zvukových filmů, nejúspěšnější byly ty filmy, ve kterých hrál král českých komiků Vlasta Burian (obr. 4). Už první český zvukový film C. a K. polní maršálek (1930) vyvolal nečekaný úspěch a poté následovala celá řada slavných Burianových hereckých koncertů ve filmech jako Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Funebrák, U pokladny stál či Ducháček to zařídí.
Lamačovým žákem i spolupracovníkem byl Martin Frič, režisér celé řady legendárních českých filmů – komedií s V. Burianem, s Oldřichem Novým (včetně parodie Pytlákova schovanka), pohádek (Císařův pekař a pekařův císař), filmů ze školního prostředí (Cesta do hlubin študákovy duše). Ovládal mnoho filmových profesí (byl scénárista, herec, kameraman, režisér).

Ve filmu se rovněž uplatnili Voskovec s Werichem (obr. 5). Divadelní režisér Jindřich Honzl s nimi natočil jejich první komedie Pudr a benzín a Peníze nebo život, které byly inspirovány úspěšnými scénami z Osvobozeného divadla. Další filmy V+W (Hej Rup! a Svět patří nám) už natáčel Martin Frič; výrazněji do nich proniká levicové smýšlení autorů i s náznaky třídního boje.

Významnou osobností českého předválečné kinematografie se stal i spisovatel Vladislav Vančura (obr. 6). Novátorským způsobem natočil vlastní drama Marijka nevěrnice - v autentickém prostředí podkarpatské vesnice Koločavy v něm nechal hrát její skutečné obyvatele. Konflikt mezi staromódním profesorem (ztvárnil jej Jindřich Plachta) a žáky zachytil ve snímku Před maturitou.

Naposledy změněno: čtvrtek, 17. listopadu 2011, 20.47